Botanické růže – druhy

Dnešní odrůdy a formy moderních růží vznikly systematickým křížením a mutacemi. Sledujeme-li jejich vznik a prapůvod, dostaneme velmi složitý a rozvětvený rodokmen. Mezi jejich prapředky vždy nalezneme některý botanický druh. Ukazuje to např. jedna z moderních nejznámějších a stále hodnotných odrůd – ʼGlori Deiʼ. U velmi známé, dříve oblíbené mnohokvěté odrůdy typu floribunda grandiflora ʼFrau Karl Druschkiʼ, která vznikla roku 1901, se mezi prapředky objevují botanické druhy R. gallica L. a R. moschata HERRM. Podobný rodokmen má mnoho dalších odrůd. Kromě toho jsou mnohé tzv. botanické druhy důležité a velmi dekorativní, takže je můžeme vysazovat solitérně nebo ve skupinách v domácích zahradách anebo ve velkých výsadbách a také při ozelenění dálnic, svahů a dalších ploch. Některé druhy, např. R. pomifera HERRM., jsou i hospodářsky významné pro potravinářský průmysl nebo jako R. damascena MILL. pro průmysl kosmetický apod. Proto je nutné znát aspoň hlavní a důležité druhy, vyskytující se u nás. Milovníci růží je nazývají staré, divoké nebo plané růže.

Podrody a sekce

Do podrodu Hulthemia FOCKE patří pouze druh R. persica MCHX., do podrodu Platyrhodon REHD. druh R. roxburghii TRATT. a do podrodu Hesperhodos druh R. stellata WOOTON, kdežto ostatní druhy patří do podrodu Eurosa. Velký počet sem zařazených druhů se rozděluje podle shodných znaků na tzv. sekce.

I. sekce Pimpinellifoliae – růže bedrníkolistá.

Má palisty až do poloviny přirostlé k řapíku, čnělky přitisklé k sobě a nespokojené, málo nebo vůbec nevynikající nad ústí číšky. Květy jsou jednotlivé, většinou žluté nebo bílé, listy 5 – 9 četné, lístky dlouhé 1 – 4 cm. Patří sem druhy: R. spinosissima L., R. lutea MILL. (R. foetida HERRM.), R. hugonis HEMSL, R. santhina LINDL, R. ecae BOULENG, R. omeiensis HOLFE.

 

II. sekce Gallicanae – růže francouzská.

Má většinou znaky shodné s první sekcí, pouze listy jsou 3 – 5 četné, výjimečně 7 četné, dlouhé 1 – 6 cm a květy růžové nebo červené. Patří sem druhy: R. gallica L., R. alba L., R. centifolia L., R. damascena MILL.

 

III. sekce Caninae – růže šípková.

Má květy většinou sestaveny v chocholících, jsou-li jednotlivě, mají vyvinuté listeny. Listy jsou 5 – 11 četné, ostny většinou hákovité a promíšené žlaznatými štětinami. Kališní lístky jsou většinou zpeřené (cípaté). Patří sem druhy: R. canina L., R. eglanteria L., R. pomifera L., R. rubrifolia VILL., R. tomentosa SMITH.

 

IV. sekce Carolinae – růže karolinská.

Má výhony s tupými ostny i štětinami. Kališní lístky jsou většinou celokrajné, po odkvětu rozložené a opadavé. Patří sem druhy: R. palustris MARSCH., R. virginiana MILL., R. nitida WILLD.

 

V. sekce Cinnamomeae – růže skořicová.

Znaky jsou stejné jako u předchozích sekcí, jen kališní lístky jsou vzpřímené a po odkvětu opadají. Patří sem druhy: R. beggeriana SCHRENK, R. cinnamomea L., R. davidii CRÉP, R. moyesii WILS., R. multibracteata HEMSL., R. pendulina L., R. rugosa THUNB., R. setipoda HEMSL., R. swegenzowii KOCHNE, R. wilmottiae HEMSL.

 

VI. sekce Synstylae – růže dlouhočnělečná.

Čnělky jsou srostlé ve sloupek, který vyniká nad tyčinky. Patří sem druhy: R. moschata HERRM., R. multiflora THUNB., R. sempervirens L., R. setigera MICHX., R. wichuraiana CRÉP.

 

VII. sekce Indicae (Chinenses) – růže čínská.

Mají zpravidla 3 – 5 četné listy, čnělky květů jsou volné a dosahují do poloviny délky tyčinek. Patří sem druhy: R. chinensis JACQ., R. chinensis minima VOSS., R. odorata SWEET.

 

VIII. sekce Banksianae.

Květy josu malé, bílé nebo žluté v mnohokvětých chocholících. Palisty jsou štětinkovité. Na vzniku našich zahradních růží se nepodílela. Patří sem druhy: R. banksiae AIT.

 

IX. sekce Laevigatae.

Květy jsou velké, jednotlivé, bílé. Palisty jsou zoubkaté. Podílela se na vzniku čajovek i čajohybridů. Patří sem druh: R. laevigata MICHX.

 

X. sekce Bracteatae.

Květy jsou většinou jednotlivě. Listeny jsou velké, palisty hřebenaté, listy 7 – 9 četné. Podílela se na vzniku dalších růží. Má jediný druh R. bracteata WENDL.