Rosa chinensis JACQ., syn. R. chinensis indica LINDL.
Pochází z Číny. Do Evropy byla dovezena holandskými námořníky podle McFarlanda r. 1759, podle jiných 1789 – 1792. Keř je nízký, vzpřímený, rozvětvený nízko u země, bujného vzrůstu. Ostny jsou monotypické, hákovité. Představuje starší stadium vývoje růže keřovitého vzrůstu. Listy jsou 3 – 5 četné, tmavě zelené, nelesklé, lístky široce vejčité. Šípky jsou vejčitě hruškovité. Květy jsou bílé, růžové i červené. Kvete od června do září. Je velmi choulostivá. Charakteristické je červené zbarvení mladých rašících listů. Z kořenových výběžků tvoří květonosné výhony. V původní formě se u nás nevyskytuje. Začátkem minulého století se hojně používala ke křížení. Za nejkrásnější vzniklou odrůdu se dodnes považuje vonná, žlutě kvetoucí ʼMarechal Nielʼ, která se dosud pěstuje ve sklenících a botanických zahradách. Zachovaly se i některé další růže nazývané bengálské – bengálky. Podílela se i na vzniku některých dnešních čajohybridů i polyantek kladným vlivem na dlouhodobé a opakující se kvetení.