Rez růžová – Phragmidium mucronatum
Napadá většinou planě rostoucí růže a tzv. botanické druhy, kdežto na kulturních růžích se vyskytuje zřídka. Jsou případy, že keře R. damascena mohou být vždy koncem léta úplně rezavé, kdežto na jiné růže, jako čajohybridy, polyantky nebo R. rugosa, které jsou v přímém dotyku s nimi, se rez nepřenese vůbec. Rez zachvacuje větve, výhony, stonky, listy i kališní lístky. Zjara se na větvích a jiných místech objevují jasně oranžově červená ložiska letních spor. V létě se tvoří na rubu listů oranžové prášivé kupky, drobné jako špendlíková hlavička, později tmavohnědé až černé. Jsou to kupky zimních výtrusů. Napadení prozradí červenavě žluté skvrny na vrchní straně listů. Silně napadené listy nakonec zcela zežloutnou a předčasně opadávají. V těžších případech odumírá kůra mladých i starých větví, větve se snadno lámou a celá rostlina chřadne. Rez podporuje jednostranné hnojení dusíkem a vlhké, neprovzdušněné stanoviště. Aby zimní spory rzi vyklíčily, musejí prodělat období mrazů, proto je tato houba neznámá ve sklenících. Postižené části odstraňujeme a pálíme. Na tlustších větvích nebo kmínku můžeme rez vyříznout ostrým nožem až na zdravé dřevo a zavoskovat. Hladký řez v květnu až červnu se hojí dobře. Přihnojujeme vydatněji draslíkem. Po opadu a úklidu listů na podzim postřikujeme keře i půdu 2 – 2,5% Arborolem M nebo 1% Kuprikolem 50. K postřiku v době vegetace je zvlášť vhodný 0,4% Perozin 75 B, popřípadě doplněný 0,5% Sulikolem K a 0,05% Fundazolem.