Pidikříšek šípkový – Typhlocyba rosae
Kříšek dosahuje délky nejvýše 4 mm, je úzký, klínovitě zúžený, bělavý až žlutobílý. První pokolení se líhne v květnu a červnu z vajíček, nakladených samičkou do kůry mladších výhonů růží již od poloviny září a v říjnu. Dospělý kříšek přelétává později na jiné dřeviny, často ovocné, kde klade samička vajíčka od konce června do srpna. Z nich se líhne druhé pokolení, které se vrací zpět na růže.
Škodí tak, že samička při kladení vajíček nařezává kladélkem mladou kůru. Místa jsou patrna zdrsněním kůry a hnědým zbarvením. Na jaře vylíhlé larvy se rozlézají po spodní straně listů a jejich sáním vznikají navrchu listů bělavé tečky, které se postupně rozšiřují, až splývají v bílých nepravidelných skvrnách a celé keře dostávají nehezký vzhled. Při silnějším napadení listy žloutnou, opadávají, celá rostlina slábne. Zvlášť jsou ohroženy růže na suchých, velmi slunných místech, např. pnoucí růže u jižních stěn. Křísek si libuje v odrůdách s tužším, lesklým listem. Dotkne-li se jen lehce keře nebo listu, křísci hned odskakují a přeletují na sousední listy nebo na zem. Při ochranném postřiku skropíme proto vždy dostatečně i půdu pod růžemi.
Dobrou prevencí by byl hluboký podzimní řez a spálení mladého dřeva, ve kterém přezimují vajíčka. To by však bylo v rozporu se zásadami řezu růží, a proto děláme v zimní době postřik 2% Arborolem M nebo v předjaří 0,5% Nitrosasnem 50. Hlavně chráníme růže v době vegetace, nejlépe velmi brzy zjara postřiky zaměřenými převážně na spodní stranu listů. Používáme Fosfotion E50 nebo Arafosfotion v 0,2% roztoku nebo Metation E 50 v 0,2% koncentraci. Přirozenými nepřáteli pidikříska jsou slunečka, larvy bejlomorek, pestřenek a jiných much.