Leden
V prvním zimním měsíci máme na zahradě a také při pěstováná růží velmi málo práce. V některých letech, kdy začíná zima pozdě, a protože růže přihrnujeme až bezprostředně před zámrazem, se stává, že růže přihrnujeme a zakrýváme až začátkem ledna. Nebývá to však často. Většinou v lednu máme růže již zazimované, ale musíme občas záhon prohlédnout, zda se např. neobjevil králík či zajíc; oba škodí okusem oček i kůry, a tím mohou zničit nepřihrnutou část keřů nebo nezahrnutých vysokokmínků. Okamžitě zvěř vyženeme, prohlédneme plot i branku a zabezpečíme zahradu před nevítanými škůdci, popřípadě růže ještě výš přihneme. Pokud jsme růže na podzim nestačili vysadit a máme je pouze založené, přikryjeme je chvojím. Růže v květináčích postavíme do chladna a omezíme zálivku na minimum. Když je mírná zima, můžeme je v květináčích nebo nádobách postavit na několik dní na balkón, aby přešly chladem, a pak je opět přenést do chladné místnosti. Věnujeme pozornost časopisům a literatuře, kterou jsme během vegetace nepročetli.
Únor
V únoru bývá zpravidla největší zima a na záhonech růží nemáme žádnou práci. Nezbytná je kontrola o ochrana před požerem zvěří. Aby půda příliš nepromrzla, chráníme ji řídce položeným chvojím. Pod ním se udrží i slabá vrstva sněhu, která je nejvhodnější obranou před hlubokým promrzáním. Už vrstva 5 – 6 cm je velmi dobrou ochranou. V teplejších oblastech koncem února začíná již teplota stoupat nad 0 °C, kryt chvojí zpomaluje tání sněhu, a tím i rozmrzání půdy ve dne a zamrzání v noci, které může růže poškodit. Začínáme již připravovat nářadí na jaro, především naostříme nůžky, připravíme kolíky k vysokokmínkům, vázací materiál a včas nakoupíme hnojiva. Koncem měsíce v některých teplejších oblastech již můžeme provést ještě před řezem postřik sirnými přípravky, přičemž postříkáme nejen keře růží, ale také povrch půdy.
Březen
I když pranostika říká, že březen – za kamna vlezem, na zahrádce už práce začíná. Nezvratně se blíží jaro. V teplých oblastech se už teplota půdy trvale zvýšila na 3 – 4 °C. Nadzemní orgány rostlin jsou ještě v klidu, kdežto vnitřní biochmické pochody v rostlinách jsou již v plné intenzitě. Zásobní látky se přeměňují na jednoduché sloučeniny. Nejdříve začínají vegetovat kořeny, začíná proudit míza a vidíme, jak se očka začínají postupně zvětšovat. Množíme-li růže sami očkováním, odhrneme očkovance, jakmile to počasí dovolí, a ostrými nůžkami naostro seřízneme mírně šikmo nad očkem naočkované odrůdy. Stratifikované osivo šípků začínáme vysévat na záhon do oschlé půdy.
Proměnlivé počasí, ať mrazíky, sníh, déšť, nebo teplejší počasí, slunný den nebo zamračeno, pomalu probouzejí rostliny a očka se nejen zvětší, ale začínají se již zbarvovat podle jednotlivých odrůd. Často koncem března začínáme již odkrývat keřové růže i vysokokmínky a postupně odhrnovat. Příliš nespěcháme, abychom neuspišovali rašení a nezvyšovali nebezpečí namrznutí pozdními mrazíky. V některých letech koncem března už začínáme s řezem růží. Po řezu postřikujeme sirnými přípravky, a to velmi důkladně a nezapomeneme odhrnout část krčku. Dále odklidíme a spálíme odřezané dřevo, pohnojíme a zkypříme půdu mezi rostlinami. Když půda oschne, můžeme začít vysazovat založené keřové a ostatní růže i vysokokmínky. Trpasličí růže v květináčích začneme vydatněji zalévat a přihnojovat a postavíme je do teplejší místnosti. V březnu již můžeme začít s přirychlováním ve sklenících a pařeništích nebo pod fólií.
Duben
Duben je již dobou řezu ve všech oblastech a polohách a u všech růží. Pouze tam, kde leží sníh nebo je půda zmrzlá a přicházejí holomrazy, ještě počkáme. Stromkové růže po řezu vyvážeme ke kolíkům, pnoucí k pergolám a opěrám. Tam, kde dokončíme řez, postříkáme rostliny sirnými přípravky, odstraníme odřezané dřevo, pohnojíme všechny rostliny kromě čerstvě vysazených na podzim nebo na jaře a zkypříme půdu do hloubky 6 – 8 cm. Výsevný záhon přistíníme a podle potřeby zavlažujeme, aby vysetá semena nezaschla. Množíme-li dřevitými řízky, vysadíme je na záhon. Máme-li vlastní podnože, v dubnu je vyškolujeme a nakopčíme. V teplých oblastech růže už koncem dubna začínají rašit a za teplého počasí se ihned objevují mšice, které musíme ihned zničit postřikem. Přirychlované růže postříkáme proti mšicím i proti chorobám, hlavně proti padlí. Pokojové růže zaléváme, přihnojíme a udržujeme na světlém místě při teplotě 14 °C.
Květen
V této době je na zahrádce nejvíce práce s výsadbou zeleniny a květin, kdežto milovník růží jarní práci a ošetření růží právě končí. V nejvýše položených oblastech začátkem měsíce dokončí ještě řez, úklid, přihnojení a kypření půdy. V místech, kde je nebezpečí mrazu v období tzv. zmrzlých mužů, lze růže chránit před poškozením jednoduchým fóliovým krytem. Když vyrašené letorosty namrzly, zaštípneme je; zaštipujeme také keře, u nichž chceme termínovat rozkvět na pozdější dobu. Všechny růže postřikujeme proti mšicím, padlí, popř. dalším škůdcům i chorobám, a keřové růže zvláště proti černé skvrnitosti listů. Rašící očka očkovanců zaštípneme za 3. – 4. listem. Za sucha zaléváme růže do jamky, kterou po vsáknutí vody přihrneme. Vytvoří-li se po dešti větší škraloup, kypříme povrch půdy. Pnoucí růže vysazujeme, u stromkových prohlédneme a v případě potřeby vyměníme úvazky. Přirychlované růže zaléváme podmokem, pečlivě větráme a včas postřikujeme ochranými přípravky proti škůdcům a chorobám. Trpasličí růže pravidelně zaléváme, přihnojujeme a odkvétající květy včas vyštipujeme, aby rostliny znovu rašily a kvetly. Pokud budeme provádět nastýlku pod růžemi, začneme s ní koncem měsíce.
Červen
Milovníkům růží začínají radostné chvíle. Objevila se poupata a postupně rozkvétají jednotlivé odrůdy. Denně se objevují nové a nové květy, můžeme začít 
řezat květy do vázy a pro své známé. Nyní také vidíme, co jsme udělali na podzim i na jaře dobře a co špatně. Růže to ukazují kvalitou květů, délkou stonků, barvou a bohatostí olistění i růstem. V tomto měsíci především postřikujeme ochrannými přípravky proti škůdcům a chorobám, zvláště houbovým, jako je padlí nebo černá skvrnitost listů. Za sucha důkladně zavlažíme, po prudkém dešti zkypříme půdu a v polovině června přihnojíme potřebnými dávkami hnojiv. Včas odstraňujeme odkvétající květy, aby rostliny brzy rašily a znovu vykvetly. Z přirychlovaných růží už začátkem měsíce sejmeme fólie a okna, seřízneme odkvétající květy, rostliny přihnojíme a zavlažíme. Přihnojíme, zalejeme a okopeme také očkovance. Opatrně zaléváme semenáčky, aby se nezastavily v růstu. Přihnojíme je slabým roztokem živin a včas plejeme, aby měly dostatek světla a dobře se vyvíjely. Růže v nádobkách zaléváme, přihnojujeme a včas odstraním odkvétající květy.
Červenec
Pokračujeme v pracích a ošetřování stejně jako v červnu. Řežeme květy do vázy, včas odstraňujeme odkvétající květy, plejeme, postřikujeme především proti padlí a černé skvrnitosti, podle potřeby kypříme půdní povrch, v první polovině měsíce přihnojujeme a za sucha zavlažujeme. U stromkových růží i keřových růží odstraňujeme z podnoží vyrostlé jalové výhony – vlky. Někdy růže poškodí prudké lijáky. Krátce po dešti ořežeme všechny poškozené květy, aby keř co nejdříve znovu obrašil a kvetl. Znenadání v červenci zasáhne naši zahrádku krupobití a růže velmi silně poškodí. Ihned letorosty zkrátíme až do zdravé části a nad zdravými listy, odřezané části sebereme a spálíme. Rostliny přihnojíme slabým roztokem živin, hlavně dusíku, aby rychle začaly znovu rašit. V tomto případě použijeme přihnojení na list. Naškolokované podnože naočkujeme. Očkovance ošetřujeme stejně jako růže na záhonech. Semenáčky udržujeme v růstu, aby měly rovný hladký kmínek, ale nepřihnojujeme je, aby příliš nezesílily. Chceme-li vyzkoušet množení růží vegetativními způsoby, máme v červenci a srpnu příhodnou dobu. Polovyzrálými vrcholovými řízky nebo stonkovými řízky množíme polyantky a pnoucí růže. Trpasličí pokojové růže zapustíme v květináčích nebo nádobách na zahradě do půdy.
Srpen
V srpnu keřové růže kvetou podruhé a ve větším množství. Seřízneme-li opět včas, kvetou ještě jednou. V tomto období mnohé odrůdy čajohybridů „vystřelují“, tj. tvoří vysoké výhony s více květy na vrcholu, které bývají drobnější. Proto včas poupata vyštipujeme a necháváme jen hlavní nebo nejlepší. Podle počasí i místa výsadby nezapomínáme na soustavnou ochranu. Při pravidelném suchém počasí důkladně zalejeme především do jamky navečer. Je-li silnější škraloup, kypřením jej rozrušíme. Neremontující druhy a odrůdy zaštipujeme a u některých druhů, např. u R. wichuraiana, provedeme řez. Očkovance kontrolujeme za 16 až 20 dní po očkování a rostliny, u kterých se očko neujmulo, ještě přeočkujeme. Podnožím s ujmutým očkem povolujeme lýko nebo použitý vázací materiál. Semenáčky udržujeme v růstu i čistotě, řízky nenecháváme zvadnout a zaschnout. Trpasličí růže po odkvětu seřízneme a zavlažujeme. V srpnu také očkujeme vysokokmínky růží.
Září
V září máme s růžemi poměrně nejméně práce. Za sucha zalejeme, po návratu z dovolené vyplejeme, zkypříme. Odkvétající květy ještě začátkem měsíce odřízneme, ale koncem měsíce je již ponecháme, aby se zastavil růst a dřevo dobře vyzrálo. Posbíráme a spálíme spadlé listy napadané chorobami, hlavně černou skvrnitostí, a odstraníme vlky z podnoží. Za sucha zavlažujeme. Semenáče podnoží už nezavlažujeme, aby dobře vyzrály a aby včas opadaly listy. Pokud řízky koření, více je větráme a méně stíníme. Chceme-li prodloužit kvetení růží, můžeme na ně postavit fóliový kryt nebo skleník z pařeništních oken. Trpasličí růže seřezáváme ihned po odkvětu, aby co nejdéle kvetly, a opět je přeneseme do pokojů.
Říjen
Záhony růží necháváme kvést a dokvést. Za sucha zalejeme. Připravíme si Vitahum, zkompostovaný hnůj a průmyslová hnojiva pro podzimní hnojení. Růže pod sklem nebo pod fólií opatrně zaléváme a dobře větráme. Semenáčky ani šlechtěnce nezaléváme. Necháme je, aby vyzrály, zastavily růst a začaly shazovat listy. Koncem října je vyškolujeme. Semenáčky založíme a sazenice můžeme ihned sázet. Řízkovance přeneseme do hlubokého pařeniště. Pokojové trpasličí růže přihnojíme a zavlažujeme, aby dobře odkvetly. Nakupujeme nové růže a vysazujeme je na stanoviště.
Listopad
Dokončíme vyškolkování sazenic a jejich výsadbu na záhony na trvalé stanoviště. Semenáčky sklidíme a založíme v mrazuprosté místnosti do vlhkého písku. Řízkovance v pařeništi zakryjeme okny a podle potřeby větráme. Naočkované podnože na zimu zakopčíme. Trpasličí růže v pokojích opatrně zaléváme a postavíme co nejblíž okna na jižní stranu. Ostatní odrůdy pěstované v nádobách zaléváme minimálně a po opadu listů je postavíme do chladné místnosti. Růže na zahradě bezprostředně před zamrznutím přihnojíme a zároveň nakopčíme. Ve stejnou dobu zazimujeme stromkové růže tak, že je ohneme a přihrneme.
Prosinec
Začíná-li mrznout až v prosinci, opozdí se také nakopčení a zazimování. Když trvale zamrzne, popřípadě napadne sníh, přikrýváme záhony růží ještě chvojím. Jsou-li výhony příliš vysoké, zkrátíme je na 40 – 50 cm, a potom přikryjeme chvojím. Prohlédneme oplocení a zahradu zabezpečíme před zvěří. Pokojové růže přinutíme suchem a chladem k zastavení růstu a opadu listů, omezíme zálivku a postavíme je do chladna, a to i když je tam velmi málo světla. V prosinci řežeme vyzrálé dřevité výhony popínavých růží a dalších druhů. Řízky dlouhé 10 – 12 cm založíme do jara v chladné místnosti s teplotou kolem 0 °C do vlhkého písku.